Vyplatí se při založení společnosti uvést obecný předmět podnikání?

Vyplatí se při založení společnosti uvést obecný předmět podnikání?

Když si zakládáte firmu, musíte uvést, co budete dělat — zapsat její předmět podnikání nebo činnost společnosti. Běžnou praxí je, že majitelé (u volných živností) uvádí poměrně obecný popis „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.“ Dává jim to prostor pro změnu a pokud se v budoucnu např. rozhodnou své zaměření upravit nebo rozšířit byznys o nové služby, nemusí hned běžet za notářem a přepisovat společenskou smlouvu či zakladatelskou listinu. Zavedená praxe se teď ale s ohledem na nové rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR patrně změní.

Nejvyšší soud dospěl v první polovině května 2021 k závěru, že tato hojně používaná formulace je nejasná, protože z ní nejde jednoznačně určit, v jakém odvětví vlastně firma podniká. Všechny společnosti, které používají zmíněný obecný předmět, tak musí nedostatek napravit a své podnikání upřesnit. Za nesplnění může firmě v krajním případě hrozit zrušení a nařízená likvidace.

 

Shrnutí k aktuálnímu rozhodnutí soudu si můžete přečíst v článku na serveru Peníze.cz.

 

Částečnou ochranou před novou situací může být pro řadu firem vhodně uvedený předmět činnosti. V Ofigo našim klientům při zakládání společnosti např. do Obchodního rejstříku píšeme předmět činnosti „Správa vlastního majetku“. Jelikož každá firma obvykle vlastní nějaký majetek (který spravuje), tak je zajištěno, že má zapsán (alespoň nějaký) předmět činnosti v souladu se zákonem.

Proč se to vyplatí a jak se na tento krok dívá zákon? Pojďme si to přiblížit, než vyrazíte k notáři. Třeba jeho služby nakonec nebudete potřebovat.

Jaký je účel vaší společnosti?

Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou a jako taková musí (podle § 123 odst. 1 občanského zákoníku) mj. určit i předmět podnikání nebo činnosti společnosti. Konkrétně pak ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině sepsané ve formě notářského zápisu.

Každá právnická osoba je založena za konkrétním účelem a jejím ustavením zakladatel sleduje nějaký cíl a záměr. K naplňování stanoveného cíle pak právnická osoba provádí určitou zájmovou, podnikatelskou či jinou hospodářskou činnost. Účel společnosti v podstatě odpovídá na otázku „PROČ“ byla právnická osoba založena (např. za účelem vytváření zisku), zatímco definování předmětu činnosti nebo podnikání společnosti je odpovědí na otázku „JAK“ bude založená společnost dosahovat stanoveného cíle (např. provozováním hostinské činnosti).

Společnost s ručením omezeným může být založena jak za podnikatelským účelem, k němuž se pak váže pojmem „předmět podnikání“, tak i za jiným než podnikatelským účelem, s nímž je spojen pojem „předmět činnosti“.

Předmět podnikání podle živnosti

Podle živnostenského zákona je předmětem podnikání soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Živnosti se dělí na:

  • živnosti koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese
  • živnosti ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení
  • řemeslné (vyžaduje osvědčení nebo praxi v oboru — např. stolař, instalatér…)
  • vázané (potřebuje odbornou způsobilost — např. účetní nebo masér)
  • volné (bez podmínky odborné způsobilosti — fotograf, marketér, aj.)

Předmětem podnikání dále mohou být činnosti prováděné samostatně, na vlastní účet a odpovědnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku na základě oprávnění podle jiných předpisů než živnostenského zákona, například tzv. svobodná povolání, jako např výkon advokacie podle zákona o advokacii nebo výkon daňového poradenství podle zákona o daňovém poradenství. A předmětem podnikání může být i pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, je-li provozován se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

V současné praxi je předmět podnikání vykonávaný podle živnostenského zákona v zakladatelském právním jednání vymezen uvedením názvu konkrétní koncesované, řemeslné nebo vázané živnosti, jako jsou uvedeny v přílohách živnostenského zákona.

Volná živnost je vymezena označením „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, s tím, že z praktických důvodů následné změny, se konkrétní obory činností náležející do živnosti volné do zakladatelského právního jednání neuvádějí. V ostatních případech je předmět podnikání vymezován podle uvedením názvu činnosti podle zvláštního právního předpisu, případně názvem uvedeným v příslušném povolení nebo oprávnění k podnikání.

Proč uvést předmět činnosti

Předmět činnosti označuje činnosti, které nenaplňují znaky podnikání a jsou vykonávány společností založenou za jiným účelem, než je podnikání. Tímto účelem může být např. správa vlastního majetku. Jde o činnost, jež je vlastní každé obchodní společnosti, protože je nezbytná k jejímu řádnému fungování.

  • Společnost s ručením omezeným je možné založit i za jiným než podnikatelským účelem (§ 56 odst. 1 věta čtvrtá ObchZ), a nelze proto vyloučit založení společnosti, jejímž předmětem činnosti bude právě správa vlastního majetku.

Existují společnosti, které jsou založené za účelem zajišťování bytových potřeb svých společníků. A vyloučit nelze ani založení s.r.o. vyvíjející obecně prospěšnou činnosti v oblasti sociálních služeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udržitelného rozvoje apod.

Ačkoliv ustanovení § 146 odst. 1 zákona o obchodních korporacích při stanovení náležitosti zakladatelského právního jednání společnosti s ručením omezeným používá spojku „nebo“, když stanoví „předmět podnikání nebo činnosti společnosti“, není důvod chápat tuto spojku „nebo“ ve významu vylučovacím, tedy že by společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným mohla stanovit pouze předmět podnikání nebo pouze předmět činnosti, ale ve významu slučovacím, tedy že společenská smlouva nebo zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným musí obsahovat alespoň předmět podnikání nebo předmět činnosti, a to s ohledem na to, zda je společnost s ručením omezeným založena za podnikatelským účelem nebo jiným účelem.

V případě, že je společnost s ručením omezeným založena současně jak za účelem podnikatelským, tak i jiným (nepodnikatelským) účelem, což zákon výslovně nezakazuje a ani to z něj nelze dovodit, může, resp. musí zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným obsahovat, jak uvedení předmětu podnikání tak i uvedení předmětu činnosti. Rovněž v různých fázích existence společnosti s ručením omezeným může být její účel různý. Např. na začátku pouze správa vneseného majetku např. nemovitého, s jeho občasným nepravidelným pronajímáním bez záměru dosahovat zisk, později účel podnikatelský se záměrem vytváření zisku.

Je proto vhodné při založení společnosti s ručením omezeným do jejího zakladatelského právního jednání uvést jak konkrétní předmět podnikání (konkrétní živnost), tak i konkrétní předmět činnosti (správa vlastního majetku, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor).