Mohl byste představit svou firmu?
V Home anywhere, s.r.o. se věnujeme výstavbě dřevostaveb a veškerých věcí ze dřeva, jako jsou terasy, pergoly a sauny, které se už po druhém roce úspěšně uchytily, což nás těší. Musím říct, že se to začíná stupňovat, takže práce začíná být čím dál víc, ale vždy to děláme poctivě — všechno si děláme sami a snažíme se držet určité ceny. Jsme malá firma a ani nemáme za cíl být megalomani, nepotřebujeme mít Lamborghini, ale stačí nám, aby nás to uživilo a zároveň jsme si občas mohli udělat hezkou dovolenou. Konkurence je samozřejmě je velká, ale myslím si, že naše ceny jsou v porovnání razantně nižší. Práce, kterou už do toho nějaký čas dávám, se začíná pozitivně vracet, protože bylo složité začít a nebrat si žádný úvěr nebo půjčku, takže se vše rozjíždělo pomaleji.
Děláme tedy jen dřevo, k čemuž také spolupracuji se dvěma architekty, se kterými jsem nedávno převzal další architektonické studio, takže se to pomalu začíná rozjíždět. Zároveň je dnes bohužel těžké sehnat nové lidi, kteří by chtěli pracovat, protože vám každý naslibuje, co umí, ale výsledek je často tragický. V tomto odvětví už musíte ukázat, že něco umíte. Zároveň si potrpím na detailech a nemám rád, když to někdo odflákne. Takový člověk u nás nemůže dělat.
Jak jste se k oboru dostal?
K oboru jsem se dostal, když mi bylo dvanáct let. Otec mě dal k řezbáři, kde jsem začal nejdříve pomáhat s broušením, přípravou a postupně jsem se vypracoval až k řezání, vyřezávání pilou a po čase i s dlátem. Po škole už byla logická volba, že v tom budu pokračovat. A docela jsem se tím i úspěšně živil, ale po několika letech všechno skončilo. Samozřejmě jsem pak střídal různá zaměstnání, kdy jsem chvíli dělal ve skladu, chvíli na sebe a do toho jsem hodně cestoval. Byl jsem rok na Novém Zélandu a poté rok v Norsku, takže když jsem vrátil kolem roku 2005, měl jsem jasno, že už nechci být nikde zaměstnaný. Dělal jsem truhlařinu, tesařinu a když už to vypadalo, že už se rýsuje něco stabilního, tak se něco semlelo a začínal jsem znovu od nuly.
Má váš obor nějaká specifika?
Řekl bych, že spíše ne. Každý máme své know-how, každý to děláme jinak, takže specifikovat to je těžké. Dbáme na důslednost a kvalitu, ačkoliv se o to snaží většina firem, už se na trhu ukazují i ti, co nic neumí a nakonec zjistíte, že vše dovážejí z Polska. Konkurence si dnes dokáže snadno proklepnout trh a spoustu si toho zjistit, proto se snažíme být vždy o krok před nimi. Naštěstí v posledních letech i lidé tady začali chápat, že řemeslná práce má svou hodnotu. Když něco umíte, zákazníci to dokáží ocenit nejen penězi. Tak by to mělo fungovat ve všech odvětvích, což se v dnešní době začíná ukazovat, protože řemesla u nás mizí, odborné školy se zavírají a nevím, co budeme za několik let všichni dělat. Dnes si má dítě ve čtrnácti vymyslet, co za práci bude dělat po zbytek života, a stejně časem zjistí, že zahodil 5 let třeba zbytečně, protože ho baví něco jiného. S tím jsem se setkal hodněkrát.
„Naštěstí v posledních letech i lidé tady začali chápat, že řemeslná práce má svou hodnotu.“
Setkal jste se v začátcích s překážkami?
No, jéje. Takový začátek, když nemáte kapitál a nechcete se zadlužovat, je náročný. Mám rodinu, děti, tak už přemýšlím jinak než dřív, ale taky nastala situace, kdy jsme byli na dně… to se holt se to stává. Musím však poděkovat své manželce, která pracovala jako zdravotní sestra a měla stálý příjem, takže mě podpořila v začátcích, kdy mi zákazník nezaplatil i čtyři měsíce, na čemž jsem byl závislý. Nikdy jsem nebral materiál na fakturu a vždy jsem raději vše platil hotově, takže jsem pak jen čekal, až mi zákazník zaplatí. Dnes, když stavíme saunu, řeknu si o zálohu, která jde na materiál a na provoz po dobu stavění, ale až doplatek poté je ten výdělek, který nám zůstane.
Jak se vaše podnikání od začátku proměnilo?
Nejhorší bylo, že jsem v začátcích v určitých situacích neměl ani na zaměstnance, takže kluci museli na peníze čekat a často pak odešli jinam, kde měli fixní mzdu. Když pak neustále začínáte s novým a novým člověkem, je to náročné. Musíte je neustále něco učit, ale i já sám jsem se poučil.
Dnes už se nebojím připomínat se lidem o peníze a když se nedomluvíme, dám to rovnou právníkovi. Tím, že už to dělám dlouho, mám kamarády, kteří jsou skvělí právníci, takže už podobné situace příliš neřeším. Dřív jsme se museli hodně snažit, abychom sehnali práci, a dnes je to úplně naopak. Je to tím že, už není tolik kvalitních řemeslníků, kvalitních firem, a tak vás teď spíš nahánějí. Ať už jsou to maličkosti, které vlastně nikdo dělat nechce, či velké zakázky. Dalším faktorem je samozřejmě to, že se vše dost zdražilo, což obecně žene ceny nahoru.
Je něco, co vás odlišuje od konkurence?
Zakládám si na tom, abychom měli zdravou firmu, která bude fungovat. Nechci mít velkou společnost o 200 zaměstnancích a mít z toho stamiliony. Cílem je normální rodinná firma, kde se na sebe můžeme všichni spolehnout, budeme si důvěřovat a nebudeme muset řešit podrazy a lži. Málokomu se povedlo založit firmu, která by dokázala vydělat tak velké peníze nebo na to alespoň z počátku někde nemusel vzít kapitál. Třeba se pletu a za deset let to bude vypadat jinak, ale taky je možné, že budu na nádraží jako bezdomovec… nebo úplně naopak.
Co je vaším pracovním cílem?
Aktuálně dáváme dohromady s architekty nápad, který jsem měl v hlavě už několik let, na stavební systém dřevostaveb, který je jednoduchý a efektivní. Zaměřili jsme se tímto novým produktem na mladé lidi a zároveň na problematiku dnešního bydlení. Bude to jakýsi startovací dům pro 2 lidi, aby nemuseli rovnou investovat do velkého rodinného domu. Takže zde budou mít obývák s kuchyní, ala garsoniera, kde můžou ze začátku žít a na pozemku mohou v průběhu přistavovat dál. Snažíme se to dělat tak, aby to bylo efektivní a hlavně levné, aby se lidem ty peníze v budoucnu vracely. Proto do toho zahrnujeme i fotovoltaiku. Už i s bankou plánujeme, aby nastavení financování bylo pro mladé výhodné a až budou platit hypotéku, aby je to nezatěžovalo až příliš.
Tohle byl vždy můj plán, řešit problematické věci, protože se mě to částečně také dotýká a vždy dotýkalo. Je to dnes vidět všude. Kdo si může dovolit nebýt v nájmu a obzvlášť dnešní, pocovidová doba je taková, že při hypotéce 5 milionů budete platit 50 tisíc měsíčně. Proto chceme udělat produkt, který zde něco zanechá a lidem se takový nápad bude, doufám, líbit. Zároveň se mi vždy líbil skandinávský design, na který jsem přišel při pobytu v Norsku, což dnes odráží i naše produkty.
Co vám jako začínajícímu podnikateli pomohlo, odkud jste získával rady do začátku?
Nejsem povahy, kdy bych chtěl celý život pod někým pracovat. Jelikož jsem měl vždy všeobecný přehled i zkušenosti, chtěl jsem to řešit i se svými nadřízenými, kteří ale nebrali na můj pohled nebo názor ohledy. V takových chvílích jsem si uvědomil, že takhle pracovat nemůžu, protože jsem po čase v každé práci hledal jednodušší řešení zaběhlých procesů, což se nikomu nelíbilo. Takže jsem se rozhodl to změnit a začít to dělat sám na sebe, i kdybych měl udělat jednu pergolu měsíčně.
Jak proběhla vaše spolupráce s Ofigo?
Spolupráce probíhala skvěle. Nejprve jsem tedy zkoušel konkurenční firmu, která si za to však řekla několik desítek tisíc, což mi nepřišlo férové. Při dalším hledání jsem narazil na Ofigo, pro kterou jsem se rozhodl nejen na základě recenzí. Vše proběhlo bez problémů, rychle i s proklientským servisem a váš přístup byl obecně v souladu s filozofií naší firmy.
Komentáře