Byznys našich klientů: Dobrodružné východní podnikání Stanislava Hrušky

Byznys našich klientů: dobrodružné východní podnikání stanislava hrušky

Byznys, ve kterém se pohybuje, je odlišný od klasického pojímání. Obchoduje totiž na východě, kam prodává stroje do výroby. Stanislav Hruška jedná za svou firmu Madetron ve velmi zajímavých podmínkách, kde nejlépe funguje osobní kontakt či doporučení a na zasílání mailů se moc nehraje. Proč se vydal podnikat za východní hranice a co ho na tom tak moc baví, nám prozradil v dnešním rozhovoru pro Ofigo.

Jak byste shrnul své podnikání?

Věnuji se obchodu. Dodáváme nejčastěji CNC stroje na zakázku ať už se jedná o třískové obrábění nebo termické dělení. Stroje jsme schopni postavit i na přání zákazníka. A co je na tom zvláštního je to, že se věnuji východním trhům. Před více, než 10 lety jsem začal na Ukrajině a dneska jsou to i různé další země, aktuálně řešíme velkou zakázku v Uzbekistánu. Obchodní model je tam úplně jiný, než na západě. To, že někomu zavoláte nebo napíšete mail a on to udělá, to tam vůbec nefunguje.

Co tedy funguje?

Doporučení od známých nebo přátel. Nejlépe rodilých. Musíte být samozřejmě opatrní, protože řečeno bez nadsázky, někdy by vám tam mohli i useknout ruku, kdyby člověk „zlobil“. Možná se divíte, ale ono to funguje někdy lépe, než model řízení podniků tady u nás. Když se chcete někam dopracovat, není to o tom, že jenom někam zavoláte nebo napíšete mail. Někdo vás musí doporučit, protože má s vámi dobrou zkušenost. A čím dál jdete na východ, tím se vše jenom přitvrzuje. Je to jiný svět, ale taky věc, která mě hodně baví.

Co vaše nejkurióznější zkušenost s tímto jiným světem?

Na Ukrajině jsem byl jednat ve firmě a dorazil jsem tam asi v pondělí. Byl jsem ohlášen, ale sekretářka mi sdělila, že šéf popíjí s náměstkem, protože něco oslavovali. Abych se prý vrátil zpátky na hotel a že mě pak zavolají, až bude čas jednat. Takhle teda sedím na hotelu tři dny, zatím jsem trochu cestoval kolem a kontaktoval jsem je telefonicky. Ještě měli ale asi pořád co pít a tak se schůzka nekonala. Neuvěříte, ale já jsem byl už 14 dní doma, když mi zavolala sekretářka, že už se dopilo a můžeme jednat (smích).

To jste si opravdu musel zvykat na jinou morálku, než je u nás.

To je pravda. Často se mi stalo, že někdo, s kým jsem měl jednat, jednoduše nebyl v práci, protože chlastal. Ano, Rusové tomu říkají doslova „chlastal“. Oni to berou jako běžnou součást života a ani vy se pak nad tím nepozastavujete. Dostanete se tam k zajímavým obchodům, ale musíte být hodně trpělivý. Je to ale rozhodně dobrodružství. Na západě to máte vše nalinkovaný, všechno to jde jak po kolejích, ale marže nejsou moc zajímavé a podobně. Východ je hlavně bezedný. Ten nikdy nenasytíte, protože když už máte pocit, že tam všechno mají, spoustu mašin zatím opotřebují, jsou staré a potřebují je vyměnit.

Čím dál jdete na východ, tím se vše jenom přitvrzuje. Je to jiný svět, ale taky věc, která mě hodně baví.

Jak jste se v době, kdy všichni chtějí obchodovat se západem, rozhodl právě pro východ?

Seznámil jsem se s jedním člověkem z Ukrajiny. Do té doby jsem východ sice vnímal, ale to je vše. Nikdy mi to však nebylo úplně cizí, protože i ve firmě jsme měli starší zaměstnance, kteří si ještě spolupráci s východem a Sovětským svazem pamatovali. Po východě jsem také cestoval, poznal jsem tam pár lidí z oboru a s jejich pomocí jsem to pak rozjel.

Co podle vás musí mít podnikatel, kterých chce uspět ve vašem oboru třeba speciálně s východním zaměřením?

Musí se chovat slušně, musí být trpělivý a nesmí si myslet, že za den něco vyřídí.

Co je vaší největší výzvou v podnikání?

Každá zakázka je pro mně novou výzvou. Momentálně je největší výzva velká zakázka v Uzbekistánu, která vypadá slibně a kde bychom si mohli udělat dobré jméno hned napoprvé. Doteď tam totiž vládl prezident, který státu neumožňoval obchodovat v eurech, ale pouze v domácí měně, o kterou neměl nikdo zájem. Teď je trh otevřenější a tak je to velká příležitost. Takže kdyby měl někdo z vašich čtenářů zájem, uvítal bych jakoukoliv spolupráci.

Jaké bylo v podnikání vaše největší zakopnutí?

Ve svých začátcích jsem se setkal s firmami, které něco slíbily, ale pak se nepostavily k zákazníkovi tak, jak měly. V Kazachstánu například ta vzdálenost od Česka hraje takovou roli, že si firmy myslí, že zákazník nikdy nebude reálně řešit reklamace. V jedné chvíli jsem se například musel za zákazníka postavit sám až tak, že jsem si vzal úvěr, abych dostál slibům, které dostal od našich subdodavatelů. Takže s nečestnou firmou jsem se musel vypořádat já, i když jsem si svou práci odvedl poctivě a dostal jsem za ni řádně zaplaceno. V té chvíli jsem cítil, že se musím postavit za své přesvědčení a pomoci. Shodou okolností dnes s tím zákazníkem opět spolupracuji na dalším projektu, takže takto to funguje.

Jak vám v podnikání pomohla firma Ofigo?

V době, kdy jsem zakládal firmu, jsem na internetu narazil na nabídku zřízení virtuálního sídla od firmy od Ofigo. Na rozdíl od ostatních firem tam nebylo žádné „ale“ ani žádný chyták. Zjistil jsem, že oni všechno zařídí a to za příznivou cenu. K mému překvapení to všechno zafungovalo a do dnešního dne jsem neměl nejmenší problémy. Určitě nebudu řešit žádnou změnu, jsem spokojen.

Kdybyste mohl dát začínajícím podnikatelům, kteří možná přemýšlí o východu stejně jako vy, jednu radu, jaká by to byla?

Člověk musí být pokorný, naslouchat, nemachrovat a nepřehánět to. Musí poznat svého partnera, ideálně rodilého. Kdyby měl někdo zájem o spolupráci v tomto směru, ať se mi ozve, rád mu pomůžu a poradím. Já jsem vždy pro spolupráci a nemám rád situace, kdy se dvě firmy perou a zákazník se na ně pouze směje. Firmy by měly spolu vždy komunikovat a pomáhat si.

Komentáře

Další články

Žádné články k zobrazení.