Byznys našich klientů: „Ani programátor si nemůže řídit čas jenom podle sebe,“ říká Daniel Tlach po deseti letech podnikání

Byznys našich klientů: „Ani programátor si nemůže řídit čas jenom podle sebe,“ říká Daniel Tlach po deseti letech podnikání

Daniel Tlach začínal programovat před deseti lety jako živnostník. Na volnou nohu skočil rovnou z pracovního poměru a o klienty měl hned postaráno. Dnes pracuje jako PHP programátor ve frameworku Symfony, práce má tolik, že nepřijímá nové zakázky, a přemýšlí o tom, že za pár let bude třeba změnit kurz – programovat se do šedesáti let nedá.

 

Co vás přimělo podnikat?

Především nezávislost. Chtěl jsem řídit sám sebe i svůj čas. Díky podnikání dělám to, co chci, a můj příjem je závislý na mé snaze.

 

Začínal jste s podnikáním naplno, nebo jste to zkoušel při práci?

Měl jsem to štěstí, že jsem ukončil pracovní poměr a rovnou si zařídil živnost. Z předchozího zaměstnání jsem měl řadu kontaktů, takže základ klientů byl v podstatě jistý.

 

Proč jste si vybral právě tento byznys?

Myslím si, že je to vhodná oblast pro dobré uživení. V současné době se ale snažím své podnikání upírat i jiným směrem, protože si nedovedu představit, že bych v padesáti nebo šedesáti stále programoval. Jako živnostník a teď i majitel firmy programuji deset let a mám tedy o této práci reálnou představu. Právě proto začínám uvažovat i jiným směrem – rozjíždím byznys postavený na Legu, tedy videa, e-shop a recenze.

 

Rád si dělá věci po svém a v době, která mu vyhovuje
K podnikání Daniela Tlacha přivedla především nezávislost

 

Postupně jsem zjistil, že si svůj čas sice částečně mohu řídit sám, ale musím se přizpůsobit také svým klientům a firmám, pro které pracuji.

 

Jaká jste měl na začátku očekávání, že to bude, a jaké je to ve skutečnosti dnes?

Očekávání jsem měl vcelku jasná – chtěl jsem hodně vydělávat a mít nadvládu nad svým časem. To první se splnilo, zatímco to druhé ne. Myslel jsem si, že budu pracovat v noci, protože jsem sova a moc mi vyhovuje dělat v časech, kdy po mně nikdo nic nechce. Ovšem postupně jsem zjistil, že si svůj čas sice částečně mohu řídit sám, ale musím se přizpůsobit také svým klientům a firmám, pro které pracuji.

Jinak jsem si to představoval vcelku jednoduše, proto mě poměrně hodně zaskočilo množství papírování.

 

Dosáhl jste už v podnikání některých svých cílů?

Vždycky jsem chtěl dělat něco, co budou lidé používat a co bude mít smysl. Nerad se podílím na věcech, které se dokončí, ale pak po nich neštěkne ani pes. A smysluplnost projektů se mi určitě splnila.

Také rád pracuji s lidmi, se kterými si rozumím a se kterými mě to baví. To se mi taky povedlo. Teď dělám v partě sehraných odborníků na internetový marketing, kteří šlapou jako dobře promazaný stroj.

 

Programátor se musí neustále učit a zdokonalovat
Programováním se nedá živit do šedesáti

Jakou největší překážku jste v podnikání překonal?

Za těch deset let jich byla spousta, ale nejhorší období asi bylo, aby jsem půl roku nemohl sehnat žádnou zakázku. Byla to opravdu neradostná doba. Žili jsme tehdy z úspor, už jsme měli jedno dítě, žádná legrace to nebyla. Dnes zase řeším opačný problém, mám tolik práce, že už vůbec nepřijímám nové zakázky a klienty.

 

Měl jste chuť to tehdy vzdát?

Ano, chtěl jsem se na to tehdy vykašlat. Nebyla to ale jediná situace, kdy jsem to chtěl vzdát. Často mi lezli na nervy různí spolupracovníci i klienti, ale člověk to vždycky nějak překoná.

 

Je něco, čeho se ve vašem oboru obáváte?

Velká neznámá jsou technologie a jejich vývoj. Potřebuji se tu a tam něco nového naučit – učím se to zatím dobrovolně, protože mě to baví, ale v pozdějším věku to už tak růžové být nemusí.

 

Co byste dnes udělal v začátcích podnikání jinak?

Vykašlal bych se na různé vlastní nápady. Na začátku jsem měl takovou naivní představu, že si budu všechno dělat sám. Dobré je ovšem vybrat si platformu a stavět na ní. To bych doporučil všem, kteří s programováním jako volnonožci nebo firmy začínají.